MÝTY & FAKTA
NEPODLÉHEJTE FÁMÁM A MÝTŮM
Po zateplení dojde k utěsnění domu a dům přestane dýchat
Vyřídit žádost o dotace je složité a zdlouhavé
Mýtus se traduje z dob původního programu Zelená úsporám. Program Nová zelená úsporám je nastaven mnohém lépe a vstřícněji k žadatelům. Situace, že na podanou žádost nezbydou peníze, nastat nemůže, neboť je pro žadatele blokujeme již v okamžiku podání žádosti.
Je zavedeno pravidlo pravidlo 3+3+3. Do tří týdnů po podání elektronické žádosti se dozvíte, zda je žádost v pořádku nebo je něco potřeba doplnit. Tři týdny jsou potřeba na kontrolu doložení realizace projektu po skončení prací. Jakmile bude žádost schválena, bude do tří týdnů od uzavření smlouvy odeslána dotace na účet. To znamená, že bezchybně podaná žádost o dotaci již po realizaci prací může být vyplacena už do 9 týdnů. V praxi se ukazuje mnoho realizovaných případů, kdy celý proces je vyřízen podstatně rychleji.
Po zateplení dojde k utěsnění domu a dům přestane dýchat
Při zateplování obvodových stěn objektu a při výměně starých netěsných oken za nová velmi těsná okna zpravidla dochází ke snížení celkové průvzdušnosti obálky budovy. Těsná obálka budovy je však důležitým předpokladem pro snížení tepelných ztrát, a tím pádem pro dosažení požadovaných úspor energie.
Moderní trendy v oblasti výstavby energeticky úsporných objektů skutečně požadují neprůvzdušnou obálku budovy. I přesto je nezbytné zajistit dostatečné větrání, které přivádí čerstvý vzduch pro obyvatele domu a odvádí nežádoucí škodliviny a vlhkost obsažené ve vzduchu.
Větrat lze několika způsoby. Nejběžnější je větrání okny a dveřmi, které však není vždy zcela optimální ve vztahu k požadovaným úsporám. Lepším řešením je systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla z odpadního vzduchu (rekuperace). Ten zajišťuje jednak dostatečnou výměnu vzduchu, ale také minimalizuje tepelné ztráty větráním.
Bez projektu a energetického hodnocení mě to vyjde vše levněji
Jak postavit nízkoenergetický dům či správně naistalovat moderní technologie opravdu nenačtete na internetu. Projektová dokumentace zpracovaná odborníkem vám totiž zajistí jednoznačnou specifikaci stavebních opatření, která jsou základním předpokladem kvalitní stavby či rekonstrukce. Její součástí je návrh úprav, které jsou optimální jak z hlediska ekonomické návratnosti, tak z hlediska zušlechtění objektu, sanace apod. Zároveň postihuje všechny detaily, jež zamezí například vzniku tepelných mostů či vlhkostních poruch. A součástí je i návrh na zajištění tepelné ochrany budovy, požární bezpečnosti, bezpečnosti při jejím užívání a ochranu proti hluku.
Proto nedoporučujeme provádět energetické úpravy jak bez projektové dokumentace a tak bez energetického hodnocení. To slouží k nalezení optimálního řešení, které sníží energetickou náročnost budovy požadovaným způsobem a do budoucna přinese nižší výdaje za energie. Nekvalitní a neodborně navržená a provedená rekonstrukce může ve finále vést k dodatečným zásahům, které mnohonásobně převýší náklady na energetické hodnocení a projektovou dokumentaci a navíc nepřinese žádaný efekt.
Při uzavírání smluvních vztahů s klienty o zpracování odborného posudku realizuje soulad mezi energetickým hodnocením, projektovou dokumentací a samotnou realizací. Jedině tak lze dosáhnout požadovaného výsledku a přínosu realizovaných opatření. Tento soulad je rovněž základním předpokladem získání dotace.
Podat žádost o dotace je složité a administrativně náročné
Podání žádosti není složitou záležitostí, nicméně bez služeb odborníka se neobejdete. Žádost a její přílohy lze totiž rozdělit na dvě části – technickou (tj. odborný posudek, výkresová dokumentace, krycí list), jejíž zpracování vám musí zajistit autorizovaná a oprávněná osoba (energetický specialista, projektant), a formální, kterou tvoří formulář žádosti, popřípadě další dokumenty, jako např. plná moc, souhlasné prohlášení spoluvlastníků nemovitosti apod.
Samotné podání žádosti provedeme prostřednictvím elektronického formuláře žádosti do systému SFŽP programu NZU. Po zaregistrování žádosti v plné moci zastoupení obdržíme pro Vás akceptaci žádosti, které Vám přepošleme a následně lze přistoupit k samotné stavební realizaci.
Dotaci lze realizovat v rámci registrace před provedením stavebních opatření a i po provedení již hotových opatření. Po provedení zde však riziko, že pokud si nenecháte navrhnout veškerá opatření odborným způsobem, dotace by Vám nemusela vyjít.
Podmínky dotace jsou složité, nemám možnost získat doplňující informace
Základní informace k získání dotace naleznete na těchto webových stránkách. Podrobné pak na webu Nová Zelená úsporám.
Tak jako tak je prakticky nejlepší varianta se dotazovat na konkrétní požadavky a situace, které spočívají v potřebě změn na samotné nemovitosti samotným investorem. Většina případů je totiž řešena individuálně a je třeba vždy probrat a domyslet všechny souvislosti tak aby žadatel a investor o dotace sám sebe o možnost čerpání dotací nepřipravil.
Procení řešení následných kroků je vždy podobné. V první fázi se s investorem řeší analýza jeho potřeb, stavebních, finančních a administrativních. Následuje prohlídka stavby s dojednáním podmínek celkového řešení a výsledků, kterého chce žadatel dosáhnout. Na to navazuje zpracování projektové a energetické části včetně optimalizace všech technických parametrů zateplení včetně případných technologií. Na závěr se připraví žádost o registraci o dotace a s tímto se posléze o dotaci požádá o tzv. akceptaci žádosti o dotace.
Jako poslední krok je dodání faktur a smluv k dotacím po dokončení stavebních prací s uzavřením celého procesu s tím, že je dotace poskytována žadateli o dotace, respektive vlastníkovi nemovitosti.
Při zateplování dochází ke kondenzaci vodní páry a vzniku plísní
Tento mýtus se nezakládá na pravdě. Naopak zateplení objektu výrazně snižuje riziko kondenzace vodních par a vzniku plísní. Ke kondenzaci, respektive k následnému vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí, dochází nejčastěji právě u nezateplených staveb. Rizikovými místy jsou například rohy stěn, ostění a nadpraží oken, okolí parapetů, místa napojení vodorovných a svislých konstrukcí apod.
Vzhledem k nízkému tepelnému odporu obvodových konstrukcí a některých rizikových detailů nezateplených staveb může teplota vnitřního povrchu při chladném počasí klesat až na teplotu tzv. rosného bodu. Při této teplotě je okolní vzduch nasycen vodními parami, které na povrchu nebo uvnitř konstrukcí kondenzují a vytvářejí tak ideální prostředí pro růst plísní.
Naopak vnitřní povrch konstrukce opatřené vnějším zateplením je výrazně teplejší, a proto k nežádoucí kondenzaci a ke vzniku plísní nedochází. Je však nutno podotknout, že kromě správného návrhu a provedení konstrukcí zateplení objektu včetně důsledného řešení detailů v rizikových místech (v místech tzv. tepelných mostů) je nezbytné také zajistit dostatečné větrání místností a eliminovat tak nadměrnou vlhkost vzduchu v místnostech.
U starého domu jsou dostatečně silné stěny, které již není potřeba zateplovat
Toto tvrzení ve většině případů neodpovídá realitě. Schopnost konstrukce izolovat teplo uvnitř objektu je vyjádřena veličinou známou jako součinitel prostupu tepla označovanou písmenem U a vyjadřovanou v jednotkách W.m-2.K-1. Čím je hodnota součinitele prostupu tepla obvodové konstrukce nižší, tím daná konstrukce izoluje lépe (má větší tepelný odpor). Uvažujeme-li například kamennou stěnu tloušťky 1 m, hodnota součinitele prostupu tepla této stěny je U = 1,86 W.m-2.K-1. Oproti tomu stěna z plných pálených cihel o tloušťce 80 cm dosahuje hodnoty součinitele prostupu tepla U = 0,81 W.m-2.K-1, což je mnohem příznivější hodnota, a to při menší tloušťce stěny.
Normou (ČSN 73 0540) požadovaná hodnota je pro případ obvodové stěny UN = 0,3 W.m-2.K-1. Tento požadavek tedy nesplňuje ani jedna z uvedených stěn. Oproti tomu pouze samotný pěnový polystyren o tloušťce 16 cm má hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,24 W.m-2.K-1. Je tedy na první pohled zřejmé, že jen na základě tloušťky konstrukcí nelze usuzovat, jaké tepelně-technické vlastnosti konstrukce má, vždy záleží na použitém materiálu a jeho vlastnostech.
Je jedno, jakou tloušťkou izolantu zateplím
Tento mýtus je jednou z největších chyb všech investorů a majitelů nemovitostí, kteří se rozhodnou k zateplení domu a nenechají si správně zateplení navrhnout ve smyslu energetické úspory, dotací, které vyžadují určité parametry zateplení ve vztahu ke každé jednotlivé konstrukci a typu materiálu, tak i k samotnému výsledku po zateplení, zda není izolant zbytečně předimenzovaný, či naopak poddimenzovaný.
Výsledkem takovýchto rozhodnutí ve většině případů bývá, že dům je zateplen špatně, v konstrukcích vznikají teplené mosty i navzdory jakému si svévolnému zateplení včetně kondenzace vodních par v konstrukcích, kde díky tomu posléze vznikají i na různých místech plísně.
Jako další problém zde je ihned i riziko, že špatně zateplený dům neodpovídá požadavkům směrnice na možnost získání dotace.
Proto je velmi důležité a téměř nezbytné realizovat pečlivou a propracovanou technickou přípravu všech zateplení ještě dříve, než se investor do samotného zateplení vůbec pustí.
